Údolí bylin je nádherný svět, kde se vše točí kolem léčivé síly přírody. Objevte tuto pohádkovou krajinu a seznamte se s nejdůležitějšími detoxikačními bylinami a bylinami na čištění tlustého střeva. Některé z nich určitě máte ve své kuchyni a my vám povíme o jejich prospěšnosti. Co o nich říká věda a na jaké potíže mohou být lékem. To vše děláme na základě vědeckých článků se seznamem odkazů.
Acai pochází z amazonské oblasti v Brazílii a domorodí obyvatelé ji nazývají "stromem života" pro její zdraví podporující...
Borůvka černá, známá také jako brusnice borůvka nebo pravá lesní borůvka - Vaccinium myrtillus, je oblíbená především pro svou
Desmodium adscendens, známý také jako Manayupa nebo Stužkovec vystoupavý, původem z Afriky je již po staletí téměř „domorodým
Dýňová semínka jsou oblíbenou pochoutkou, která se konzumuje samostatně nebo se přimíchává do pokrmů téměř ve všech zemích světa
Grapefruit, který patří do čeledi citrusových plodů, není v Evropě příliš rozšířeným ovocem. Ačkoli je velmi zdravý, jeho hořká, někdy palčivá
Název hořec žlutý – nebo také gencián - podle některých názorů pochází již z antiky, údajně ze jména ilyrského krále Gentiuse. Právě on jako první rozpoznal blahodárné účinky kořene této rostliny, podporoval její pěstování a využívání
Účinky housenice čínské na zdraví byly rozpoznány již před tisíciletími. Dobové záznamy především vyzdvihovaly její energizující, povzbuzující a imunostimulační vlastnosti. Botanický název housenice čínské pochází ze složení latinských slov „cord” (šnůra), „ceps” (hlava) a „sinesis” (čínský), což odkazuje na její původ a jedinečný tvar.
Indický angrešt (amalaki) byl již ve starověku velmi ceněn. V Indii je považován za posvátný strom – na rozdíl od tradičního angreštu roste na stromě
Kassie pravá, vědecky známá jako Senna alexandrina, je mimořádně účinné laxativum a prostředek na čištění střev. Listy a plody tohoto keře se již po tisíciletí využívají v tradiční indické medicíně.
Krušina olšová, lidově nazývaná bluva, čeremcha, krupina, krušina obecná nebo krušina řešetláková, má využití, které sahá až do starověku. Kůru tohoto keře poprvé použili Řekové jako projímadlo při zažívacích potížích a zácpě:
Lapacho Pau d'Arco (název znamená v portugalštině "šíp pro luk") je strom vyskytující se v Jižní Americe, především v amazonských pralesích. Je znám pod mnoha jmény, nejčastěji jako Lapacho, Lapačo, Taheebo a Ipe Roxo.
Vzhledem k tomu, že chuť lesklokorky lesklé (japonsky Reishi, čínsky Ling Zhi) je kvůli vysokému obsahu triterpenů extrémně hořká a její dužina je příliš tvrdá, není vhodná ke konzumaci a nemá žádnou požitkovou hodnotu.
Po tisíciletí se z něj vyrábí vlákno, ale len je také stejně důležitá léčivá rostlina: olej vyrobený z lněného semínka se ve starověku používal především k péči o pokožku a proti průjmu.
Vnímání lopuchu se v průběhu historie hodně měnilo. Jednou byl vnímán jako agresivní plevel, který je třeba vymýtit,
Maqui bobule jsou drobné stálezelené plody Aristotelia chilensis, původem z Chile, především z Patagonie, s chutí podobnou ostružinám. Domorodí Mapučové si jich velmi váží a konzumují je po staletí
Máta peprná je jedním z nejznámějších zástupců čeledi mátovitých. Její název pochází ze jména nymfy Menthy,
Meduňka, která patří do čeledi lipnicovitých, pochází z tropických oblastí Asie a díky své nenáročnosti je dnes téměř všudypřítomná
Mladý ječmen (zelený ječmen) je klíček ječmene, tj. výhonek ječného zrna. Je to jedna z nejstarších kulturních travin
Oman pravý, původně pocházející ze střední Asie, patří dnes mezi méně známé léčivé rostliny, avšak ve starověku byll velice populární. Jeho botanické jméno (Inula helenium) odkazuje na tuto dobu:
Ostropestřec mariánský je rostlina, která se již po tisíciletí využívá v lidovém léčitelství k léčbě různých nemocí. Svůj název získal díky bílým skvrnám na listech, které podle
Pampeliška lékařská, známá také jako smetanka lékařská nebo mlíčí, kvete na jaře, kdy se díky ní louky téměř zbarví dožluta. Ačkoli ji mnozí považovali za
Pískavice řecké seno, také známá jako fenugreek, patří do čeledi luštěnin a na rozdíl od svého názvu nepochází z Řecka, ale z Asie. Využívali ji již staří Egypťané a Peršané, zejména jako lék proti anorexii
Proskurník lékařský, známý též pod lidovým (a nesprávným) názvem ibišek - byl již ve starověku velmi oblíbený. Jeho botanický název
šeničná tráva není nic jiného než naklíčená forma samotné pšenice, jejíž růst trvá přibližně 10-15 týdnů. Ačkoli se v západní Evropě stala
Pšeničné klíčky jsou skutečnou bombou pro zdraví, bohatou na vitamíny, bílkoviny, antioxidanty, vlákninu a minerály.
Rhodiola rosea, běžně známá jako rozchodnice růžová, je léčivá rostlina patřící do čeledi Crassulaceae (tlusticovité). Tento přibližně 35 centimetrů vysoký keř se vyznačuje schopností adaptace na vysokohorské oblasti.
Její název je odvozen od slov shii, což je druh kaštanu, a take, což znamená houba, čímž se odkazuje na její nejdůležitější stanoviště
Šťovík tupolistý je jednou z nejlevnějších a nejhojnějších bylin ve volné přírodě: po tisíce let se vyskytuje téměř ve všech částech světa
Trsnatec lupenitý (Grifola frondosa) je asijská houba maitake - známá také jako "tančící houba", protože se věří, že kdo ji našel
Tymián obecný − lidovými názvy mateřídouška obecná, douška vlašská, dymián, dymiánek, démuť, thým vonný, tymiánek − má více než tři sta různých kultivovaných a divokých odrůd. Tato vytrvalá rostlina
Název yzop lékařský pochází z hebrejského slova „ezob“, které znamená svatá rostlina. V Izraeli používali kněží yzopový olej při náboženských obřadech, aby vdechováním očistili svou duši od hříšných myšlenek.
Žampion mandlový je oblíbenou pochoutkou již po staletí, a to nejen díky své příjemné mandlové chuti, ale především kvůli svým blahodárným účinkům na zdraví. Domorodci žijící u Amazonky ho dokonce nazývali „Boží houbou“
Podle čínské legendy objevil zelený čaj (čínsky: 绿茶, pchin-jin: lǜchá) v roce 2737 př. n. l. Sheng Nung, „Božský farmář“ nebo také „Božský léčitel“. Císař vždy pil převařenou vodu, a jednou vítr zanesl suché listy z blízkého keře do jeho nádoby.
