Ředkvička
Ředkvička (Raphanus sativus) patří do čeledi brukvovitých (Cruciferae). Původně pochází z východní Asie. Již ve starověkém Japonsku a Číně byla známá a používaná nejen jako potravina, ale také k léčbě různých onemocnění. Brzy se zjistilo, že ředkvička má mimořádně příznivý vliv na játra, žlučník, ledviny, ale také se používala k zmírnění zažívacích potíží a k utišení úporného kašle. Jedná se o jednoletou rostlinu, která je nyní rozšířená téměř po celém světě, neboť je velmi vhodná k pěstování v domácích zahradách. Ředkvička se dokáže přizpůsobit mnoha typům půd, ačkoli dává přednost půdám bohatým na organické, vápnité a zavlažované materiály.
Ředkvička nedorůstá do velké výšky, maximálně 1 metru. Pěstuje se kvůli kořeni, který se nejvíce využívá v potravinářském průmyslu: jedná se o zdužnatělý hlavní kořen, který je obvykle kulatý, někdy podlouhlý. V ředkvičce se hromadí mnoho živin, které jsou nezbytné pro další vývoj plodu a květu. Tyto živiny a další bioaktivní látky jsou skutečnými hodnotami ředkvičky.
Léčivé účinky
Jednou z velkých výhod ředkvičky je její extrémně nízký obsah kalorií. Ve 100 gramech obsahuje pouhých 16 kcal. Díky tomu je ředkvička ideálním základem mnoha diet! A to nejen kvůli tomu, že nepřispívá k přibírání na váze. Stejně důležité je, že vyvolává pocit sytosti, protože je velmi bohatá na vodu, která tvoří 95,6% hmotnosti ředkvičky. Pokud konzumujeme hodně ředkviček, díky vysokému obsahu vody se cítíme plní. Další dobrou zprávou pro ty, kdo drží dietu, je, že ředkvička snižuje chuť k jídlu bez ohledu na množství, které konzumujeme.
Přestože má ředkvička nízký obsah kalorií, je bohatá na prospěšné látky. Z vitamínů obsahuje významné množství vitamínů K, B a folátu. Nejvíce je však zastoupen vitamín C. Méně známým faktem je, že ředkvička je vynikajícím zdrojem vitamínu C – konzumací 100 gramů ředkvičky pokryjete čtvrtinu doporučené denní dávky tohoto vitamínu.
Protože ředkvička obsahuje velké množství vody, podporuje diurézu, tedy působí jako vynikající diuretikum. To je další plus pro ty, kteří drží dietu, protože na začátku kúry poskytuje rychlé výsledky. Ještě lepší zprávou je, že odvodnění přebytečných tekutin má příznivý vliv na krevní tlak. Jednoduše řečeno, pro osoby s vysokým krevním tlakem je častá konzumace ředkvičky téměř nezbytná. Diuretický účinek se také uplatňuje při detoxikačních procesech. Díky svému močopudnému účinku nesmíme zapomenout na detoxikační funkci: čistí ledviny i krev.
Ředkvička je také bohatá na draslík, vlákninu a antioxidanty (lutein a zeaxantin). Vysoký obsah vitamínu C podporuje imunitní systém, zatímco vláknina pomáhá při střevním transportu, což je obzvláště užitečné pro osoby trpící zácpou. Je však důležité dbát na množství: nadměrná konzumace ředkvičky může dráždit žaludeční a střevní sliznici. Konzumace ředkvičky je kontraindikována u gastritidy, žaludečního nebo jícnového refluxu, kolitidy, syndromu dráždivého tračníku (IBS), stejně jako u osob s ledvinovými nebo žlučovými kameny.
Řeč byla již o schopnosti ředkvičky posilovat imunitu, k čemuž přispívá i její vláknina, která slouží jako potrava pro probiotické bakterie střevní mikroflóry. Vyvážená střevní mikroflóra je synonymem správně fungujícího imunitního systému, protože právě zde, v tlustém střevě, se nachází 70% imunitních buněk. Ředkvička se doporučuje také lidem s problémy s hladinou cukru v krvi a cholesterolu, protože v obou případech pomáhá regulovat správné hodnoty. Lutein a zeaxanthin, kromě toho, že jsou vynikajícími antioxidanty, chrání oči před škodlivým zářením.
Vraťme se nyní na chvíli k detoxikaci. Již víme, že ředkvička je diuretikum a také dobrým zdrojem vlákniny. Ta rovněž podporuje detoxikaci, protože vláknina odstraňuje zbytky škodlivých látek z trávicího traktu.
Díky vláknině, vysokému obsahu vody a přítomnosti síry konzumace ředkvičky podporuje správné trávení, což přispívá k pravidelnému vyprazdňování a vylučování nahromaděných toxinů z těla. Tyto vlastnosti se také projevují při čištění jater a ledvin. Koncentrovaný extrakt z ředkvičky lze použít k vypuzení různých střevních parazitů a červů. A když už mluvíme o trávení, nesmíme zapomenout, že sinalbin obsažený v semenech ředkvičky při smíchání s vodou zvyšuje peristaltiku střev, což působí jako mírné projímadlo.
Někteří lidé ředkvičku milují, jiní její chuť nepovažují za příjemnou. Jisté však je, že má výraznou, pikantní chuť, která je způsobena přítomností glukosinolátů, přesněji řečeno hořčičných olejů, které z nich vznikají. Tato specifická chuť je však jen jedním z jejich důsledků, protože antibakteriální a antivirové účinky ředkvičky jsou právě výsledkem přítomnosti hořčičných olejů. Není tedy divu, že ředkvička může pomoci při prevenci a léčbě infekcí dýchacích a močových cest. Lze ji použít při kašli, plicních onemocněních, astmatu a bronchitidě. Navíc podle nejnovějších výzkumů mají glukosinoláty také protinádorové účinky.
Ačkoli to může znít neobvykle, ředkvička je skvělým prostředkem proti stresu a křečím, protože přispívá k relaxaci svalů a nervového systému.
Co říká věda?
Studie provedená Boloňskou univerzitou, publikovaná v roce 2015 v časopise Food Chemistry, zkoumala antioxidační vlastnosti antokyanů izolovaných z ředkviček. Ukazuje se, že antioxidační aktivita antokyanů nacházejících se v ředkvičkách je podobná vitaminu E. Pomáhá posilovat svalové tkáně, zlepšuje zrak, působí antisepticky, zlepšuje obranyschopnost organismu a snižuje oxidační stres.
Použití
- Trávicí poruchy
- Potíže s vylučováním nahromaděných tekutin
- Nadýmání
- Zácpa
- Vysoká hladina cholesterolu
- Vysoká hladina krevního cukru
- Detoxikace
- Onemocnění dýchacích cest
- Astma
- Kašel
- Horečka
- Diabetes
- Infekce močových cest
- Problémy s játry
- Žlučové kameny
- Ledvinové kameny
- Virová onemocnění
- Bronchitida
- Přítomnost parazitů
- Oxidační stres
- Prevence a léčba rakoviny
- Hubnutí
- Přítomnost zánětů
- Posílení imunity
- Alkalizace
