Papája

Papája původně pochází ze Střední Ameriky, odkud se rozšířila do všech tropických oblastí: na Havaj, Kanárské ostrovy, do západní Afriky, Indie, Číny a Austrálie. Do Evropy ji přivezli španělští dobyvatelé, kteří již v Americe poznali její blahodárné účinky na trávení. Pro svou příjemnou chuť, vůni a konzistenci ji Kolumbus nazval „ovocem andělů“. Papája, která může dosáhnout hmotnosti až 5 kilogramů, byla proto konzumována domorodými indiány po každém jídle. O papáji neboli „ovoci velikosti lidské hlavy, které se podobá melounu“, se zmiňuje Marco Polo, zatímco Magellan a jeho posádka ji poprvé ochutnali v Austrálii, kde ji domorodci po staletí konzumovali pro její zdraví prospěšné a energetizující účinky. Na rozdíl od obecného přesvědčení není cenné pouze samotné ovoce papáji: obyvatelé Karibiku zabalovali maso do jejích listů, aby jej změkčili, a dnes se extrakt z listů používá především ve směsích určených k čištění kontaktních čoček.

Léčivé účinky

Papája obsahuje přibližně 87 procent vody, dále sacharidy, minerální látky, vápník, železo, fosfor, hořčík, riboflavin, niacin a thiamin. Má výrazně vysoký obsah flavonoidů a vitamínu C, díky čemuž je vynikajícím antioxidantem a posilovačem imunitního systému. Neutralizuje volné radikály, které jsou spojovány se vznikem rakoviny, zánětů, kardiovaskulárních chorob a předčasným stárnutím kůže. Její ochranný účinek na cévy je posílen tím, že udržuje hladinu LDL cholesterolu v krvi pod kontrolou, čímž pomáhá předcházet srdečním infarktům a mozkovým mrtvicím.

Ještě účinnějším antioxidantem je fermentovaná papája, která obsahuje také slupku a semena ovoce, díky čemuž poskytuje ochranu proti degenerativním onemocněním, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba.

Je bohatá na vitamín E a vitamín A, chrání pokožku, stimuluje obnovu kožních buněk a při vnějším i vnitřním použití podporuje hojení poškozených kožních povrchů. Papája je také plná rostlinných vláken, která zlepšují trávení, obnovují správnou peristaltiku střev, čímž zajišťují pravidelné a úplné vylučování odpadních látek a čistí střeva od škodlivých usazenin, čímž podporují detoxikaci organismu. Vláknina přispívá k prevenci rakoviny tlustého střeva, zatímco lykopen, který je v ní obsažen, pomáhá předcházet nádorům prostaty. Díky tomu, že posiluje imunitní systém, může být papája využita také k prevenci a léčbě nachlazení a chřipky.

Významnou složkou papáji je enzym zvaný papain – ve větší koncentraci se nachází v nezralém ovoci – který zlepšuje trávení a zvláště rozklad bílkovin: funguje podobně jako žaludeční šťávy, a proto po vydatném jídle pomáhá rychle se zbavit stísněného, křečovitého pocitu plnosti. Papain navíc přispívá ke zmírnění zánětů – alergie, astma, záněty kloubů – různých fyzických poranění a popálenin. Dezinfekční účinky papáji se projevují především v trávicím traktu a močových cestách. Díky svým vitamínům a minerálním látkám je skvělým zdrojem energie: konzumace čerstvého ovoce rychle doplní energii v našem těle a při fyzickém nebo psychickém stresu během krátké doby odstraní pocit únavy. Díky vysokému obsahu živin a nízkému obsahu kalorií může být užitečným doplňkem redukčních diet. Pravidelná konzumace snižuje riziko makulární degenerace ve stáří (kalcifikace sítnice vedoucí k oslepnutí).

Co říká věda?

Antibakteriální účinek Carica papaya zkoumali vědci z University of the West Indies na Jamajce. Podařilo se jim prokázat, že semena tohoto ovoce inhibují množení některých bakterií. Ve studii publikované v odborném časopise West Indian Medical Journal dospěli vědci k závěru, že díky antibakteriálním vlastnostem mohou semena papáji urychlit hojení chronických kožních vředů.

Použití

• Kožní vředy
• Trávicí potíže
• Dezinfekce
• Redukční diéta
• Záněty
• Posílení imunity
• Chřipka
• Vysoká hladina LDL cholesterolu
• Nachlazení
• Detoxikace
• Prevence rakoviny prostaty
• Prevence rakoviny
• Hojení ran
• Stres
• Kardiovaskulární onemocnění
• Poruchy vyprazdňování
• Prevence rakoviny tlustého střeva

Zdroje

Wall, M. M. (2006). Ascorbic acid, vitamin A, and mineral composition of banana (Musa sp.) and papaya (Carica papaya) cultivars grown in Hawaii. Journal of Food Composition and Analysis, 19(5), 434-445.

Ensminger AH, Ensminger, ME, Kondale JE, Robson JRK. Foods & Nutriton Encyclopedia. Pegus Press, Clovis, California. 1983.

Bari, L., Hassan, P., Absar, N., Haque, M. E., Khuda, M., Pervin, M. M., et al. (2006). Nutritional Analysis of two Local Varieties of Papaya (Carica papaya L.) at Different Maturation Stages. Pakistan Journal of Biological Sciences, 9.

Hernadez, Y., Lobo, M. G. & Gonzalez, M. (2006). Determination of vitamin C in tropical fruits: A comparative evaluation of methods. Food Chemistry, 96(4), 654-664.

Fortin, Francois, Editorial Director. The Visual Foods Encyclopedia. Macmillan, New York. 1996.

Lim, Y. Y., Lim, T. T., & Tee, J. J. (2007). Antioxidant properties of several tropical fruits: A comparative study. Food Chemistry, 103(3), 1003-1008.

Jian L, Lee AH, Binns CW. Tea and lycopene protect against prostate cancer. Asia Pac J Clin Nutr. 2007;16 Suppl 1:453-7. 2007. PMID:17392149.

Pattison DJ, Silman AJ, Goodson NJ, Lunt M, Bunn D, Luben R, Welch A, Bingham S, Khaw KT, Day N, Symmons DP. Vitamin C and the risk of developing inflammatory polyarthritis: prospective nested case-control study. Ann Rheum Dis. 2004 Jul;63(7):843-7. 2004. PMID:15194581.

Rakhimov MR. Pharmacological study of papain from the papaya plant cultivated in Uzbekistan (Article in Russian). Eksp Klin Farmakol 2000 May-Jun;63(3):55-7. 2000.